1. Dnes nechám odejít všechnu zlobu.
Zloba je škodlivá emoce, která nás vzdaluje od univerzálního vědomí. Zraňuje nás víc než toho, na něhož se zlobíme. Veškeré naše myšlenky vyvolávají příčiny i důsledky a být zlý je pro naši vnitřní harmonii a klid velmi destruktivní. Proto si vždy uvědom příčinu své zloby a také co požaduješ a očekáváš od života. Zloba je reakce, tvou odpovědí musí být láska.
2. Dnes zapomenu na všechna trápení.
Když se trápíme, zapomínáme, že vše má svůj božský účel. Je třeba si uvědomit, že záleží i na nás samotných, zda prožijeme den bez trápení. Pak pochopíme, že klid a oporu lze najít nahoře ve vesmíru. Když se trápíme, oddělujeme se od univerzální celistvosti a nevěříme v božský řád. Naše trápení nás omezuje. Odevzdejme se plánu našeho vyššího Já. Uvolni se a důvěřuj, že vše probíhá dle Božského řádu.
3. Dnes si připomenu, kolik milosti se mi dostalo.
Připomenout si milost znamená být vděčný za všechnu hojnost, jíž se nám v životě dostalo. Musíme být vděčni i za to, že jsme tuto milost poznali. Musíme věřit, že bude opětována. Poděkování za milost přitahuje další požehnání. Náš strach, že se nám něčeho nedostane, brání dosažení toho, co je skutečně naše. Záleží jen na nás, co jsme schopni vidět. Co vidíme, to můžeme mít. O čem přemýšlíme, to bychom měli vytvořit. Jestliže máme cítit milost a požehnání, budeme i na další cestě milostí a požehnáním obdařeni. Uvědomuji si, kolik požehnání se mi dostává a projevuji vděčnost.
4. Dnes budu poctivě dělat svou práci.
Žít poctivě znamená ztotožnit se s našim přesvědčením. Poctivé bytí, postavení se pravdě tváří v tvář za všech okolností - jen tak můžeme mít harmonický život. Jestliže jsme poctiví, přenášíme to i na ostatní. Poctivostí ve své práci posilujeme pravdu a lásku pro sebe i ostatní. Tato poctivost vnáší harmonii do našeho života a celého světa, ulehčuje nám naše úsilí. Jak poctivě tento princip přijímáme, tak se před námi otevře náš život.
5. Dnes budu laskavý ke všem bytostem.
5. Dnes budu laskavý ke všem bytostem.
Podle toho, jak milujeme všechny živé bytosti a jsme k nim laskaví, získáváme smysl pro sounáležitost. Všchni jsme jeden pramen. Když nemilujeme ostatní, nemůžeme opravdu milovat a respektovat sami sebe. Vše, co od nás vychází, zasahuje druhé - a naopak. Všichni jsme odrazem božského světla.